Věta, kterou slyším velmi často. Trénink pejsek zvládá v pohodě, ale procházka je prý pořád velký špatný. Nejdřív se zkuste zamyslet, jestli se chování náhodou nezlepšilo i na procházkách. Často totiž zapomínáme na to, jak to vypadalo před měsícem, půlrokem… Ale pravdou je, že se psi lépe soustředí na tréninku, než na procházce. Tak co s tím?
Chovejte se na procházce stejně jako při tréninku.
Na tréninku svou pozornost směřujete jen na psa a jste naladěni k trénování. O to stejné se snažte na procházce. Soustřeďte se na psa stejně jako na tréninku. Odměňujte ho za vše, co se vám líbí. Postupujte v řešení situací stejně jako při tréninku. Hrajte s ním stejné hry… A pokud na to zrovna nemáte náladu, zvolte takový typ prostředí, kde si budete moci oba odfrknout.
Učte psa práci s rušivými vlivy.
Pokud budu trénovat ve sterilním prostředí, nemůžu se divit, že to venku nefunguje. Od začátku přidávám rušivky a učím různá sebekontrolní cvičení s jídlem a hračkami. Vždy je potřeba situaci nastavit tak, aby se pes zvládal soustředit.
Umí to pes i bez rozcvičky?
Toto je hlavní rozdíl mezi tréninkem a procházkou. Na tréninku ví, že se cvičí, na procházce povely tolik nečeká. A přesně ten moment překvapení se snažím nasimulovat i v tréninku.
Neskládejte se z rušivek.
Jde tam pes, člověk, cyklista….? No a co?!
Mějte situaci pod kontrolou, buďte v klidu a soustřeďte se na psa. Jak se má pes soustředit na vás, když vy všude koukáte a stresujete se ze všeho, co se hýbe?
Rada navíc: Choďte na tréninkové procházky.
Já na těch svých lidi učím dovednosti naučené v trénincích praktikovat v reálných situacích. Z počátku to může být pro vás i vašeho psa náročné. Ale trenér vám situaci pomůže nastavit tak, aby to bylo lepší a lepší a abyste se vy cítili v situacích lépe a sebevědoměji. Pes si vše nacvičí v reálném, ale zároveň řízeném prostředí.
A poslední rada: Věřte v proces, radujte se z pokroku a užívejte si trénink. 😊