“Žádný případ není beznadějný a je třeba pouze pochopit motivaci psa”, říká Zdenka Fürst z útulku v Táboře

Vůbec prvním útulkem této série je útulek v Táboře. Pro nás srdcovka, protože právě odtud je byznyspes Baily. Dnes nám odpovídala paní Zdenka Fürst, která v útulku pracuje.

Cílem útulku v Táboře je ideálně najít původní majitele nalezených psůa koček a vrátit je domů. Pro ty, které si nikdo nevyzvedne, být kvalitní přestupní stanicí mezi starým životem a novou rodinou, kde najdou vhodné zázemí a lásku. “Během pobytu u nás pro ně vytváříme optimální podmínky, zajišťujeme jim veterinární péči, výchovu, socializaci i zábavu, prostě co nejlepší dočasné útočiště,” říká Zdenka Fürst, “a nakonec jim nacházíme nový domov, kde budou konečně šťastní.”

Kdo a jak váš útulek založil?

Útulek Tábor byl zřízen v pronajatém prostoru města Tábor počátkem roku 1994, ale ve správě soukromého majitele neprosperoval. To byl důvod, proč ho v roce 1999 převzaly Technické služby Tábor s. r. o., které jsou až do současnosti jeho provozovatelem. 

Od 1. 6. 2019 byl útulek rozšířen i o kočičí sekci a stal se z něj útulek pro psy a kočky.

Máte odhad, kolik psů už díky vám našlo nový domov? Kolik to je každý rok?

Je to okolo 3 500 psů a téměř 200 kočiček. V minulosti bylo pejsků více, ale celkově je tendence sestupná, tedy v minulém roce prošlo útulkem „jen“ 143 pejsků.

Koho by to zajímalo podrobněji, máme roky 2008 – 2015 zpracované v diplomové práci, je dostupná zde.

Zůstal vám ve vzpomínkách nějaký konkrétní pes?

Je jich opravdu hodně ☺. Někteří se vryjí do paměti více než ostatní. První do mysli se mi však dostal Dan, můj první „agresor“. 

Je tomu asi dvanáct let, co se v útulku objevil obrovský německý ovčák s neuvěřitelnou chutí kousat do všeho okolo sebe. Velmi mi připomínal Gmorka – služebníka Nicoty z filmového ztvárnění Nekonečného příběhu. 

Povolali se na něj tehdy odborníci na převýchovu podobných psů – padly i rady ho raději uspat. Já byla tehdy naprostý zelenáč a nevěděla skoro nic o práci s takovým psem. Dostala jsem spoustu cenných rad a začala s ním pracovat. Po měsících opravdu, ale opravdu tvrdé a nebezpečně dřiny, se povedlo Dana vrátit do normálního života a nakonec i vhodného domova. Po čase se ukázalo, že byl ostře vedený jako hlídač, byl zvyklý pouze na svého pána, a proto pro něj bylo tak těžké někomu jinému věřit a spolupracovat s novými lidmi.

Dan pro mě byl první opravdu nepřátelský pes, naučil mě toho hodně a hlavně velmi důležitou věc – žádný případ není beznadějný a je třeba pouze pochopit motivaci psa.

Vrací se k vám pejskové zpátky?

Samozřejmě někteří se z adopce vrátí zpět. Bývá to pár pejsků ročně. Většinou je to proto, že si v nové rodině prostě nepadnou úplně do oka. Sice dojde k seznámení na procházkách a snažíme se vybrat vždy vhodnou rodinu, aby tam pes patřil. Nicméně nevyjde to vždy. Je to podobné jako u lidí. Také se Vám asi někdy stalo, že jste s někým šli na pár schůzek a vypadalo to, že by to mohla být ta pravá partie, ale když jste se poznali více a hlouběji, ukázalo se, že si až tak nerozumíte. Někdy je i důvodem to, že si méně zkušení lidé neumí úplně představit, co život se psem obnáší.

Pracují u vás dobrovolníci?

Ano pracují a máme i skvělé dobrovolníky, kteří nám profesionálně fotí nebo dělají videa, což velmi pomáhá adopcím. Z řad široké veřejnosti je pro nás určitě nejlepší venčení. Když je pak někdo šikovný a ochotný, tak se dá domluvit i na další pomoci.

Jak se k vám pejsci nejčastěji dostávají?

Fungujeme jako městský útulek, tedy přijímáme pejsky i kočičky od zástupců obcí, kteří s námi mají smlouvu. Jedná se o nejvíce o odchycená zvířata, která se někde toulala či byla uvázaná. Potom o odebraná ze špatných podmínek či rodin, kde se o ně již nemohli starat. 

Jaké problémy chování mají nejčastěji pejskové v útulku?

Většinou se nejedná o žádné vážné problémy. Spíš jde o pesany, kteří nemají základní výcvik. Prostě je někdo nezvládl vychovat anebo to ani nezkoušel. Takže jsou trochu jak sloni v porcelánu, potřebují upevnit základy a naučit chůzi na vodítku. Dalším nejčastějším problém je asi strachová agrese nebo separační úzkost. 

Když se jedná o pejsky odebrané z nevhodných podmínek, je to složitější, ale to je zase velmi individuální. 

Chtěli byste lidem něco vzkázat?

Prosím, důsledně zvažte pořízení jakéhokoliv zvířete, abyste se o něj zvládli kvalitně postarat po celý jeho život. Dopředu si zjistěte základní informace o chovu, zvažte Vaše zázemí, zkušenosti, finanční a časovou situaci a nechte si odborně poradit při výběru.

Více o útulku a jejích svěřencích najdete na jejich webových stránkách.