I pes má právo na osobní prostor

Velmi často se setkávám s tím, že mi majitelé smutně říkají, že je jejich pes nějaký agresivní, že zavrčel na cizího psa, naprázdno po něm cvaknul… Za jakých situací se to může stát a proč k tomu vlastně dochází?

Kdy dochází k “agresi”?

Většinou se jedná o tento typ situací:

Pes si vyšlapuje na procházce, čuchá si, rozhlíží se, občas si popoběhne a je v klidu. Najednou se k němu přiřítí nevycválaný psí puberťák, který běhá okolo na volno. Ihned do něj začne šťouchat, skákat na něj, olizovat ho. 

Jo, je hodný a chce si hrát, ale náš pes na to nemá náladu a je mu to nepříjemné! 

A dospělý pes zavrčí, vyštěkne po něm, cvakne po něm… A najednou je pro spoustu lidí on ten špatný. Dokonce velmi často slyším, že začal být „nějaký agresivní“.

Proč je pes agresivní?

Zkuste se do té situace vžít vy. Jdete po parku, kocháte se stromy, rozkvetlými květinami, rybníčkem, nasáváte sluníčko a v tom k vám přiběhne puberťák. Začne vás energicky zdravit, poplácá vás po rameni a řekne: „HEJ, kámo, pojď s námi zapařit, no co je, dělej, jdeme!“ a v tomto stylu pokračuje.

Jaká bude vaše reakce? Někdo ztuhne, někdo odejde, někdo se jen ohradí a někdo bude ostřejší. Ať už bude reakce jakkoliv odmítavá, divili byste se? Asi moc ne. Protože ten puberťák naprosto překročil vaši osobní bublinu i hranice slušného chování.

Věřím, že díky tomuto příkladu podobným situacím lépe porozumíte. Můžete je vnímat tak, že váš pes jen řekl, ať k němu cizí pes neleze a že mu jeho chování není příjemné.

Pes má také právo na svůj osobní prostor a možnost nebýt v kontaktech, které mu nejsou příjemné.