8 otázek, než si pořídíte dalšího psa

Představujete si, jak si brzy pořídíte druhého pejska, který se okamžitě zapojí do chodu vaší domácnosti, spřátelí se se svým novým „psourozencem“, na procházce se společně vyběhají, doma se budou mazlit v pelíšku a váš život bude o jedno chlupaté štěstí veselejší? Možná to takhle opravdu bude. Pořízení druhého (nebo třetího) psa je ale rozhodnutí, jež není dobré brát na lehkou váhu. Tady je 8 věcí, které byste měli pečlivě zvážit, než vyrazíte pro nového kamaráda.

Proč chci dalšího psa?

Doufáte, že pořízením štěněte rozveselíte svého psího seniora? Připravte se na to, že budete muset prcka učit hranicím ohledně soužití se starším psem a to od vás bude doma vyžadovat hodně pozornosti. Ne každý senior totiž ocení narušení poklidného života aktivním štěňátkem. 

Jste aktivní sportovec a potřebujete mladého parťáka pro svoje sportovní ambice? Pak zvažte, zda máte dostatek prostředků naplnit potřeby obou psů – jak aktivního mlaďocha, tak stárnoucího pejska, který už s vámi nebude moci na dlouhé výlety vyrazit.

Máte dospělého pejska, kterého bylo snadné vychovat a uvažujete o přidání druhého psa do party? Občas mají lidé štěstí na pohodového prvního psa, který nepotřeboval moc výcviku a nabudou dojmu, že výchova dalšího parťáka bude stejně jednoduchá. Pak je překvapí, když druhý pes není takový „šprt“ a je třeba věnovat spoustu času jeho výchově a integraci. Každý pes přináší nové výzvy a čím více psů je v jedné domácnosti, tím více managementu doma i na procházkách je potřeba. 

Pokud máte štěně, nebo mladého psa a uvažujete o pořízení parťáka, „aby se vyblbli“, doporučuji poradit se se zkušeným trenérem, který vás zná. Většinou to totiž není dobrý nápad. Výchova jednoho dospívajícího psa je velmi náročná a ve dvou už to může být nad vaše možnosti.

Chce můj pes dalšího psa?

Pro staršího psa může být štěně vzpruhou – a nebo také pohromou. A je potřeba počítat s oběma variantami. Psí senior potřebuje svůj klid, dostatek odpočinku a pravidelné procházky ve svém tempu. Štěně nejspíše bude mít víc energie než on a bude vaším úkolem intenzitu interakcí regulovat a štěně včas zklidnit / oddělit, aby nebylo pro staršího psa přítěží.

Většina starších pejsků trpí bolestí pohybového aparátu a je pro ně velmi nepříjemné neustále odrážet veselé útoky štěňátka a zatínat tělo v očekávání nárazu pokaždé, když štěně proběhne kolem jejich pelíšku. Jakkoli nevinné se to může zdát lidskému oku, není úkolem staršího psa štěně vychovávat a často je to i nad jeho fyzické možnosti.

Zvažte i pohlaví nového přírůstku – dva jedinci stejného pohlaví mají větší tendenci být si konkurencí, obzvlášť, pokud jsou si blízko i věkem a temperamentem. Obecné pravidlo říká, že čím si jsou dva podobnější (například stejně staří samci stejného plemene), tím větší je pravděpodobnost třenic. Vždy ale záleží hlavně na povaze psů a konkrétní situaci. Pokud si nejste jistí, poraďte se s trenérem, který vás zná.

Mám dost času?

Ať už se chcete věnovat psím sportům, nebo mít ze psů „jen“ pohodové členy rodiny, trénovat budete s každým zvlášť. Kromě dvojnásobku času na trénink musíte druhého psa buď fyzicky oddělit, nebo ho naučit v klidu čekat na svém místě, než na něj přijde řada. Řada majitelů nakonec s pejsky trénuje míň, nebo vůbec, protože už cvičení vyžaduje určité plánování. 

Na procházky budete minimálně zpočátku chodit s každým psem samostatně a bývá to potřeba i v různých fázích života kvůli rozdílným pohybovým / tréninkovým potřebám. 

Například já beru svého seniora a mladou fenku ráno na společnou procházku lesem a odpoledne potřebují individuální program. Starší zvládne už jen krátkou procházku kolem domu a s mladší jedeme trénovat do parku, na cvičák, nebo se věnujeme jiné aktivitě, která ji zaměstná fyzicky i mentálně. 

Mám dost místa?

Ne vždy je domácnost s více psy zalitá sluncem a často je potřeba permanentně nebo v konkrétních situacích psy fyzicky oddělovat. Můžete psy dát každého do jiné místnosti? Pokud ne, zvládnete psy natrénovat na jiné fyzické bariéry, jako je ohrádka nebo klec? Nebude vám nebo vašemu partnerovi vadit tyhle pomůcky v interiéru mít?

Čím menší prostor spolu dva psi sdílejí, tím větší je pravděpodobnost konfliktu o zdroje – přístup na určité místo, hračka, nebo třeba klid, když je jeden pes unavený a druhý si chce hrát. 

Psi rádi mění místo na odpočinek (regulují tak svou teplotu) a v domácnosti s více psy pomůže mít k dispozici více odpočinkových míst, než je psů. Nemusí to být jen pelíšek, počítá se i gauč, koberec, klec, nebo roh chladné chodby – záleží na preferencích jednotlivce. Důležité je, aby psi snadno našli klidné místo pro odpočinek.

Hlavní krmení by mělo probíhat vždy odděleně, stejně jako rozdávání hodnotných dobrot na žvýkání – někdy jsou třeba dva pokoje, jindy stačí druhý konec místnosti. V obou případech je třeba ohlídat, že když jeden skončil první, nejde sebrat jídlo druhému.

Mám dost financí?

Všichni to víme, mít psa je drahé. Pojištění, veterinář, tréninky, kvalitní krmivo, vybavení, klec do auta (vejde se nám víc psů do auta?), hlídání v době dovolené nebo naopak platba za dva psy, pokud jedou na dovolenou s námi.  S velikostí psa je vše dražší a s více psy se výdaje nasčítají. Buďme připraveni i na možnost úrazu, veterinární diety, nebo dlouhodobého podávání léků.

Jak budeme zvládat procházky?

Možná se vám zdá, že jeden a dva psi, nebo pak dva a tři psi nejsou zase takový rozdíl. Nejvíce záleží na kompatibilitě jednotlivců, ale u mě venčení před smrtí nejstarší fenky vypadalo takhle: Dva staroušci, každý se specifickýmu potřebami, Dexter se šourá 20 metrů za mnou a Jokinku nesmím spustit z očí, protože už má tendenci se ztrácet a náhodně odcházet s kolemjdoucími lidmi. Puberťačka Reeva je dle situace buď na stopovačce, nebo vlaje 20 metrů přede mnou a samozřejmě také potřebuje neustálý dohled. Venčení všech tří dohromady jsem si mohla dovolit jen na velmi klidných místech a i tak to bylo na moji pozornost velmi náročné. 

Cokoli, co se svým psem na procházce řešíte, bude nejspíš mnohem náročnější, když tam budou psi dva. Jestli máte například problém s klidným míjením cizích psů na chodníku, emoce psích „sourozenců“ se v takových situacích většinou násobí a je pro ně těžší zůstat v klidu. A musíte je zvládnout oba najednou. Řešením je venčit každého zvlášť a až když oba dva psi fungují samostatně, začít pracovat na fungování dohromady.

Při běhání po lese se může stát, že lovecké chování, které jste měli pod kontrolou, se s druhým psem – lovcem vrátí, nebo zesílí.

Výhodou může být, pokud váš první pes umí skvěle komunikovat s ostatními psy, zachovat chladnou hlavu v různých situacích a má výborné přivolání – v tom případě to s novým štěnětem nejspíš budete mít jednodušší, protože bude kopírovat „velkého bráchu“.

Jaké je to s více psy doma?

Nepodceňujte počáteční integraci nového psa do vaší domácnosti. V prvních dnech, kdy se seznamuje s vámi a prostředím, může být vhodné držet psy doma odděleně a seznamovat je na společných procházkách v neutrálním prostředí. Na to možná budete potřebovat pomocníka, který povede jednoho ze psů. Toto obzvlášť platí pro seznamování dvou dospělých psů.

Doma je důležité nastavit pravidla soužití, naučit psy, aby si navzájem dávali prostor a zamezit konfliktům, které by mohly ohrozit jejich vztah. To zpočátku vyžaduje blízké monitorování psů a oddělení bariérou v momentě, kdy psy nemáme možnost sledovat. Bariéry nám pomůžou psům vysvětlit, že domov je místo klidu a odpočinku a není to místo pro energické aktivity, jako je divoká hra. 

Štěně je vhodné oddělovat od staršího psa v určitých částech dne ohrádkou, protože se neumí samo regulovat a může se stát, že si udělá ze staršího pejska „dudlík“. Nezapomínejme, že štěně by mělo trávit čas i bez druhého pejska, aby umělo ve světě fungovat i samo.

I doma se všechny nepohodlné záležitosti, jako je štěkání na zvonek nebo divoké vítání návštěv s dalším psem většinou násobí. Obzvlášť, pokud bydlíte v bytě a váš pes štěká na zvuky, zvažte, zda dva štěkající psi už nebudou pro vaše sousedy příliš.

Trénink

Málokterý problém se zlepší pořízením druhého psa. A nezapomeňte: V téhle rovnici neplatí, že jedna plus jedna je dva. Vyjde vám spíš trojka, nebo čtyřka – podle toho, jak jsou vaši psi kompatibilní svým temperamentem a potřebami. Vše musíte natrénovat s každým psem zvlášť a potom s oběma dohromady. S více psy se také trénink hůř začleňuje do běžného dne, protože vždycky musíte řešit, co v tu chvíli s druhým psem. Rychlá cvičící okna na procházce nebo doma, která ráda doporučuji svým klientům, jsou obtížnější, protože druhý pes se chce také zúčastnit.

Závěrem

Pořiďte si druhého psa až ve chvíli, když jste s prvním psem spokojeni ve vašem každodenním fungování a zamyslete se nad tím, jaké výzvy by mohl příchod dalšího chlupáče přinést. Tuhle otázku položte nejlépe i svému trenérovi, protože možná uvidí něco, co by vás nenapadlo.

Můj Dexter je třeba lehce nervozní kolem cizích psů, ale když je sám, je jednoduché situace nastavit na úspěch. S pořízením štěněte jsem ale počítala s tím, že se bude muset socializovat se psy v nepřítomnosti Dextra, aby tuhle nervozitu nepřejalo, a zároveň Dexterovy emoce jsou intenzivnější v přítomnosti energické ségry, takže když venčím celou smečku, cizím psům se radši vyhneme.

Pokud jste zvyklí, že váš pes běhá hodně na volno a má velký rádius, ale vždycky tak nějak přiběhne, s druhým psem se to může změnit. Necháváte svého psa volně běhat za cizími psy a lidmi? Když na někoho poběží (i když přátelsky) dva psi, spíše se druhá strana vyleká a vznikne z toho malér – ať už je to pes, dítě, nebo dospělý. Se smečkou zkrátka musíte mít poslušnost zvládnutou mnohem lépe a mnohem víc mít na procházkách oči na šťopkách.

Více psů v domácnosti znamená více radosti a více starostí. Radosti si většinou umíme představit velmi dobře. Proto jsem se vám dnes pokusila nastínit komplikace, se kterými se ve své praxi setkávám.

A jestli jste pečlivě zvážili všechna pro a proti a rozhodli jste se pro rozšíření vaší smečky – vítejte v klubu. Někdy je to jízda, ale stojí to za to!