Trénink jako puzzle: Jak zlepšit přivolání (část 5)

Přivolání je cvik, u něhož může málokdo říct, že ho má dokonale nacvičený. Jak jsme si řekli v předchozích článcích, skládá se totiž z mnoha puzzlíků, na kterých musíme se svým psem pracovat. Jednoduchý recept na dokonalé přivolání tedy neexistuje. Konkrétní tréninkový plán se bude lišit dle psa, majitele a prostředí, ve kterém se pohybují. Pojďme se ale podívat na další malý tip – další malý puzzlík do skládačky, který je stěžejní v nácviku spolehlivého přivolání.

Dovednost mít zájem o odměny

Často slyším „ale když on ty odměny v tu chvíli nechce, pamlsky a hračky nefungují“.

Schopnost mít zájem o odměny a pracovat pro ně za nejrůznějších okolností je základním kamenem pozitivního tréninku. Vzhledem k tomu, že nechci, aby můj pes pracoval kvůli strachu z trestu, potřebuji v něm dlouhodobě budovat chuť se mnou spolupracovat a přijímat odměny, které mu nabízím. Pojďme se podívat, jaké odměny nejčastěji používáme.

Jídlo

Jídlo je nejjednodušší způsob odměny, obzvlášť pro člověka a psa začátečníka. Bývá to nejefektivnější odměna pro učení nového chování, protože je rychlá, takže zvládnu hodně opakování v krátkém časovém úseku.

Čím víckrát psa odměním, tím víckrát mu potvrdím, co po něm chci, tím rychleji to pes pochopí. Používáme různé typy jídla dle psa a náročnosti cviku. Od obyčejných granulí, přes různé pamlsky, po jackpotové odměny, jako je konzerva, či vařené maso. Je také mnoho způsobů, jak psovi jídlo dám. Do tlamy / na zem, položím / hodím / kutálím / rozsypu víc kousků na zem. Každý způsob podání má svoji funkci.

Nevýhoda jídla: je třeba sledovat, kolik toho psovi dáme, obzvlášť u malých psů a psů se sklonem k nadváze. Jsou situace, kdy pes o jídlo mít zájem nebude (je mu špatně, je najedený, je ve vysokém stresu). Proto je dobré budovat si i jiné možnosti odměny.

Hra

Hra s hračkou je perfektní způsob odměny pro spoustu pejsků. A to často i pro ty, kteří mi původně přijdou na trénink s nálepkou, že „si nehrají“. Výběr správného typu hračky a stylu hry udělá z mnoha pejsků nadšené přetahovače či aportéry.

Hra s hračkou (ideálně přetahování) má mnoho výhod. Stačí mít v kapse jednu hračku, kterou pes miluje a mám neustále k dispozici odměnu vysoké hodnoty. Zároveň je to super odměna za odvolání z různých situací, protože psovi nabízím zábavu a akci. U psů cíleně buduji dovednost hrát si v jakékoliv situaci, protože kde je pes schopný si se mnou hrát, tam je schopný se na mě soustředit, odpoutat se od rušivek a spolupracovat.

Na hru nikdy nepoužívejte klacky či šišky. U nich totiž hrozí různá zdravotní rizika, ať už zapíchnutí, obroušených zubů nebo pozření třísek. Zároveň je to odměna, kterou si pes dopřává sám – bohužel málokdy je to k jeho prospěchu a psychické pohodě. Mnohdy je to i nepříjemné pro okolí. Jen si vzpomeňme na množství psů, kteří neustále potřebují tahat klacky a nedají si říct – často čím větší, tím „lepší“, což způsobuje značné problémy pro všechny okolo.

Sociální odměna

Umíte svého psa pochválit?  Ač se to možná nezdá, sociální odměna ve formě pochvaly, jásání, hry (s hračkou, nebo společné „blbnutí“), nebo podrbání je pro mnoho majtelů „vyšší dívčí“. Není tady totiž jeden návod, jak má taková pochvala vypadat. Slovíčko „šikovný“ a poplácání po hlavě většinou nestačí, spousta psů miluje, když naplno vyjádříme svoje emoce a pořádně zajásáme.

Aby sociální odměna měla pro psa opravdu velkou hodnotu, vyžaduje to dlouhodobé budování vztahu a důvěry (aby psovi na naší radosti záleželo), poznávání psa a zkoušení – abychom věděli, co má rád, co ho rozblbne, co mu je příjemné.

Nic mi nedělá větší radost, než vidět člověka, jak si hraje se svým psem hru, kterou si sami vymysleli a kterou pes opravdu miluje. Taková hra pomůže nejistému psovi se uvolnit a dobře naladit, „nežravému“ psovi dá větší chuť do práce a psa s nezájmem o hračky dostane do veselé nálady.

Zářným příkladem je pro mě moje klientka s fenkou Greyhounda Korynkou. Kory opustí misku a nedojí všechny pamlsky, jakmile uslyší burácivé jásání svojí paničky a běží si pro tu svoji největší odměnu – ocenění od paničky, že se jí něco povedlo.

Odměna z prostředí

Někdy jí říkám finální, nebo ultimátní odměna. Je to zkrátka to, co chce pes v danou chvíli nejvíc. Může to být pozdravení s oblíbeným člověkem, otevření branky na procházku, pozdravení se psem, skočení do rybníka, čmuchání, nebo odejití do vzdálenosti od něčeho strašidelného. Pro jednoho psa to bude pokaždé něco jiného, podle toho, v jaké situaci a náladě se právě nachází. A bývá to ta nejsilnější odměna, kterou si musíme zvědomit a využít ji k prospěchu tréninku, jinak se nám může trénink sesypat jako domeček z karet.

Povely pro odměny

Mějte pojmenované věci, které váš pes miluje. Já používám 3 základní povely: povel pro jídlo (vezmi), povel pro hračku (drž) a obecný uvolňovací povel, kdy pes může jít dělat to, co chce v tu chvíli nejvíc (utíkej). Pokud má pes ještě něco, co opravdu miluje, třeba plavání, oblíbeného člověka nebo styl hry, i na tohle přidám speciální slovo, při kterém se pejskovi rozsvítí oči v očekávání.

Povely pro odměny nám velmi usnadní dorozumívání se se svým psem, pomůžou nám při tréninku sebekontroly (např. aby pes neskákal po hračce v mojí ruce, dokud nedostane povel) a při odměňování (např. když mám hračku schovanou v batohu a pes o ní neví a při rychlé reakci na přivolání informuji psa o tom, že si právě vysloužil svou oblíbenou zábavu).

Vzdálenost od rušivky, typ a hodnota odměny

Čím více typů odměn máme k dispozici, tím lépe se nám bude se psem pracovat.

Nezapomínejme na tří základní pravidla odměňování:

1. Vybrat správný typ odměny v danou chvíli. (Např. divokou hru při odvolání od psa, nebo rozsypání pamlsků, když chci psa zklidnit čmucháním).

2. Vybrat správnou hodnotu. (Třeba granulky za jednoduchá chování, která pes dobře zná, a jackpotovou krabičku za odvolání od zajíce).

3. Dodržet dostatečnou vzdálenost od rušivých prvků a dlouhodobě budovat schopnost pracovat, hrát si a přijímat pamlsky v různých situacích. A to i když by pes v tu chvíli radši dělal něco jiného (třeba čmuchal pachy ostatních psů). Tím se nám potřebná vzdálenost od rušivek bude časem zmenšovat.

Když si pes vybírá odměnu

Se psy taky pomocí různých her i přímo na procházce cíleně trénuji schopnost přijmout tu odměnu, kterou mu právě nabízím. Někdy vidím lidi nabídnout psovi hračku a když ji nechce, okamžitě vytáhnou pamlsek. Nebo psovi nabídnou pamlsek a když ho pes nechce, nechají ho odejít a čmuchat. Tím psa učíme, že když odmítne odměnu, dáme mu nějakou lepší. Přepínat z hračky na pamlsek a zpět, z masa na granuli, z běhání s druhým psem na pamlsek je opravdu dovednost. A jako na každé dovednosti se na ní dá pracovat.