Bull plemena v Česku

Jste rozhodnuti, že vaši domácnost obohatí jedinec teriéra typu bull, ale ještě přesně nevíte, které plemeno vybrat? Berete tyhle typy psů stejně a házíte je do jednoho pytle, nebo se vám naopak pletou? 

Pro laika je opravdu někdy složité se v nich vyznat. Jedním z důvodů, proč si je lidé pletou, je podobnost názvu plemen. Pro mnoho lidí je anglický bulteriér, stafordšírský bulteriér, americký stafordšírský teriér a americký pitbulteriér téměř to samé. Vzhledově jsou to i dost podobní psi s typicku hlavou.

“Zas někoho pokousal ten bojovej pes…”

Bohužel se občas objeví zpráva, jak u nás, tak v zahraničí, že byl pokousán člověk a byl s tím spojován teriér typu bull. V některých případech bylo plemeno uvedeno chybně nebo byla k plemeni uvedena špatná fotografie. To aby se v tom normální člověk, co nemá psa, vyznal. 

Nemyslím si, že by ostatní plemena pokousala člověka v méně případech. Naopak. Bohužel u těchto plemen a jejich kříženců jsou následky mnohem větší než třeba u jezevčíka. Proto to v médiích vidíme a může to budit dojem, že jsou to nebezpeční psi vůči člověku.

Kříženec vs čistokrevný

Do toho všeho ještě mnoha normálním pejskařům a majitelům psů nedochází, že rozdíl mezi psem z chovatelské stanice s průkazem původu a jeho křížencem může být skutečně velký. To se týká jak exteriéru, tak povahy a její vyrovnanosti. V žádném ohledu nemám nic proti křížencům, ale přijde mi matoucí označovat křížence bull např. za pitbula. Rozhodně to není sprosté slovo a lidi by se neměli stydět označit svého psa za křížence.

Tak si všechny v krátkosti pojďme představit.

Nejpočetnější bull plemena v ČR

Stafordšírský bulteriér

Zkráceně stafbul, stafbulík nebo stafík. Toto plemeno je nejmenší z nich. Můžete se setkat s typem buldočím, který je nižší, robustnější s velkou hlavou a typem spíše do teriéra. Jsou velice kontaktní k lidem a dětem, pro někoho to může být někdy až moc. Mít rád lidi se opravdu nemusí učit, to je v něm. Je velice všestranný, takže si můžete vybrat z velké škály společných aktivit. Akorát to teda nemusí být rození vytrvalci. Patří rozhodně k těm více tolerujícím ostatní psy.

Anglický bulteriér

Nebo také bulík, a jeho zmenšenina anglický miniaturní bulteriér, miník. Psi, kteří se vyznačují typickým klabonosem, mohou budit díky svému ojedinělému vzhledu u některých lidí respekt. Opak je většinou pravdou. Jsou to vyslovení klauni a nad tím, co někdy vymyslí, zůstává rozum stát. S nimi je to fakt sranda a patří také k těm více tolerujícím psy. Bohužel se ale potýkají s různými zdravotními problémy. Může jít o různé druhy alergií, problémy se sluchem, onemocnění ledvin, srdce atd.  U bulteriérů je testování na některé nemoci povinné. 

Americký pitbulteriér (pitbul). 

To je z této skupiny nejostřejší tužka v penále, která nespadá pod FCI. U tohoto plemene jsou chovatelé a lidé, co se kolem nich pohybují, skutečně hákliví, když někdo označí křížence za pitbula. Protože u tohoto plemene se klade obrovský důraz na povahu. Tohle plemeno jde totiž proti přírodě, nemá pud sebezáchovy. Mnoho psů potyčky přímo vyhledává a když se do nich dostane, může to často končit smrtí druhého psa. Pokud ho člověk neoddělí. Ta jejich výjimečná vlastnost je game. Jde vlastně o vůli a chuť dominovat protivníkovi i v nepříznivých podmínkách. Tu má jen pravý pitbul. Takového psa člověk jen tak z vodítka nepustí, jinak to zavání v mnoha situacích průserem.

Americký stafordšírský teriér

Jinak také amstaf a staford je větví pitbulteriéra. Skoro před sto lety se začali chovatelé zajímat více o vzhled a exteriér, než o již zmíněnou vlastnost game. Jsou to krásní, dobře osvalení psi s majestátnou hlavou a širším hrudníkem.

Ale už to není jako udržet na vodítku stafbulíka. Tihle psi mají už opravdu sílu a při špatně naučené chůzi na vodítku můžou být procházky velice vyčerpávající a náročné. Mnoho jedinců má tendence bránit svého majitele a jelikož mají stejný základ jako pitbulteriér, patří k těm hůře tolerujícím jiné psy.

American bully

Vlastně přesně nevím, kolik má tohle plemeno velikostí. Ty větší varianty mohou mít přes 40 kg a tam fakt musí člověk zvážit, jestli psa vůbec udrží. S pitbulteriérem také nespadá do FCI a je tedy potřeba, aby člověk nenaletěl množiteli a vybral si dobrého chovatele a vyrovnaný a zdravý chovný pár. Mělo by jít o psy snášenlivé vůči ostatním psům a kontaktní k lidem. Jsou to už spíše společníci než nějací sportovci.