Také jste slyšeli, že nejdůležitější je psa socializovat a seznamovat ho s každým psem, kterého potkáte? Tak to hned zapomeňte! Jestli je něco důležitého, tak je to především kvalita kontaktu pejsků. Chcete na to jít správně? Přečtěte si 7 tipů a najděte svému psovi nejlepšího parťáka pro hru a dobrou socializaci.

1. Mají podobný styl hry?

Každý pes může mít jiný styl hry. Někteří milují hraní na honěnou a hra je pro ně zdrhat před jiným psem, další miluje honění svého kamaráda. Pak tu máme zápasníky, kteří si hrají drsně a do svého kamaráda tvrdě naráží a okusují ho. Další se chce jen lehce žďuchat.

Stylů hry je spousta a řádný není dobrý nebo špatný. Je ale vždy lepší kamarádit pejsky, kteří si hrají podobně a svým stylem hry druhého psa nevyděsí. Když by totiž náš pes měl často protějšek, z jehož hry by měl strach, může začít mít strach ze psů obecně. A to nechceme.

2. Jsou podobně velcí?

Pokud má náš pes kamaráda o hodně menšího, musí si vždy dávat pozor, aby svého kamaráda nezašlápl. Platí to samozřejmě obráceně, když bude kámoš naopak mnohem větší. Výsledek je ale jasný, jeden se bude muset ve hře vždy držet trochu zpátky. Proto je podobná velikost pomocníkem k tomu, aby se do toho mohli oba dva pořádně opřít.

Samozřejmě že známe psí dvojice, kde doga má za nejlepšího kamaráda čivavu. Může to fungovat a je neskutečná legrace to sledovat. Je fajn na to ale myslet.

3. Jak jsou psi staří?

Aby si spolu psi hezky hráli, není věk až tak důležitý faktor. Nicméně na něj raději nezapomínejme. Především ve chvíli, kdy je věkový rozdíl opravdu velký, zpozorněte. Mladí psi si často chtějí hrát mnohem déle. A to i ve chvíli, kdy starší pes už prostě nemůže a chce si odpočinout. Výsledkem může být při nejmenším smutek mlaďocha, že hra skončila a příště už třeba nebude chtít tak moc hru iniciovat. V horším případě se od hry nedá odradit a na staršího pořád doráží, snaží se ho rozehrát. Ten se pak může jednoduše naštvat a být na divokého mlaďocha drsnější a agresivněji ho od sebe odhánět. Což rozhodně nechceme.

Byť tedy není nic hezčího, než když mladý pes rozehraje psího dědečka, musíme na hru dohlédnout. Pokud psí dědeček už nemůže a hrát si nechce, mladého divocha k němu už radši nepustíme, aby to psi nemuseli řešit sami a nám do budoucna nevznikal problém.

4. Dívají se oba majitelé na hru podobně?

Kontakt dvou psů není jen o kontaktu psů, je také o kontaktu lidí, jejich páníčků. Máte podobný pohled na hru? Používání hraček? Budete hru sledovat oba, nebo jen jeden. Co takové házení klacků? Pro psa je to nebezpečné, ale druhý člověk psům klacek stejně hází. Jaké chování psů povede k přerušení hry člověk. Nebo nedejbože si jeden myslí, že “si to ti psi kdyžtak vyřídí sami.”

5. Hraje si druhý pes hezky?

Ne každý pes si s naším bude hrát hezky. Stejně jako u socializace, platí i u hry, že kvalita je důležitější než kvantita. Pokud tedy vidíte, že druhý pes je na vašeho už moc drsný a jemu se to nelíbí, raději hru ukončete. Nejen že váš pes může dostat strach, ale druhého psa zároveň utvrzujete, že se jedná o povolený typ hry a příště nijak neubere.

Pozorujte například i hru na honěnou. Pokud vašeho psa druhý pořád honí a role si nevyměňují, může se váš pes dostat do velkého stresu. Domu pak sice přijde unavený, ale ani ne tak z běhání, jako spíše ze stresu, že se ho snažil druhý pes chytit a on tu možnost neměl.

Nejste si úplně jistí, jak má správná socializace vypadat?

Kurz s Jakubem Beranem o správné socializaci psa na psy od A po Z je přesně pro vás. Jak, kdy, jak moc psy seznamovat a kdy naopak ne.

6. Má druhý pes návyky, které nechcete aby měl ten váš?

Jako my, i psi se neustále učí. A jeden ze způsobů je okoukáváním od ostatních psů. Je tedy nějaké chování, kterého u svého nechcete podporovat? Co takové hrabání, válení se v loužích, skákání na lidi kolem? Vybrat si jako psího parťáka psa, který nebude našeho učit lumpárny, je myslíme docela dobrý nápad :).

7. A nejdůležitější, má váš pes toho druhého rád?

Srdce si stejně řekne. Nejdůležitější tedy je, jestli si s ním chce váš pes vůbec hrát. Chce? No tak super. A když ne, ale druhý pes je třeba dobře vychovaný, můžete spolu alespoň vyrazit na společnou procházku. Okoukat se dá i dobré chování a klid.

Přejeme hodně štěstí při hledání psích parťáků a pokud si nejste ještě jisti, jak má vypadat správný kontakt dvou pejsků, nebo máte se socializací problémy, poradí vám s tím Jakub Beran v kurzu Socializace na psy.