Rozhovor: Matýš Dřevo z Dogsie

Dnešní rozhovor je s Matyášem Dřevo, zakladatelem Dogsie – krabičky plné psí radosti. Spolu se pobavíme o psí radosti, hodnotách i podnikání. Zajímá vás, co se jim loni povedlo za fail? Čtěte dál a dozvíte se to.

Dogsie už funguje 4 roky, jak vás napadlo ho založit?

S Tomášem (pozn. druhý zakladatel) jsme se poznali na vejšce a hned jsme si padli do oka. Řekli jsme si, že bychom spolu chtěli dělat i něco mimo školu. Něco, co by pomáhalo lidem. Nejdřív jsme rozjeli projekt na plánování směn brigádníků, ale postupem času to pro nás bylo moc náročné téma a ani nás to netěšilo. Tak jsme si řekli, pojďme dělat něco, co bude dělat lidem radost, co máme rádi i my. No a naší největší láskou jsou psi. Tak vzniklo Dogsie.

Takže máte oba dva svou psí lásku?

Jo. Já mám Emičku, křížence teriéra a ještě něčeho dalšího. Je jí 12 let, ale vypadá pořád jako štěňátko. A Tomáš měl dva pejsky, Dejnu a Jamie. Teď už má jen Jamie, což je chesapeake retrívr.

Pracuješ s Emičkou?

Emu jsme naučili sednout na přechodu a základní věci, pro fungování ve městě. Nebo si třeba vždy sedne po příchodu domů, aby neroznesla špínu, než půjde do sprchy. Víc s ní netrénujeme. I jsme si ji s tímhle brali. Chtěli jsme pohodového pejska. S aktivnějším bychom neměli čas trénovat. Emička je jednoduše na mazlení.

Koho napadlo, že se budete jmenovat Dogsie?

Na začátku jsme řešili, co je důležité. No a jedno z toho bylo jméno. Ale to nám prostě nešlo a odkládali jsme to. “Dogsie” už jsme měli v hlavě dlouho, protože ten název je roztomilý, milý, ale měli jsme u něj trochu problém. Když jsme ho zadali do Googlu, tak vyjížděl odkaz na urbandictionary, kde byl odkaz na dílo Olivera Twista – Dogsie byla nějaká prostitutka. S tím jsme se nechtěli úplně asociovat. Ale nakonec jméno Dogsie zvítězilo, protože u nás lidi chápu, že dog je pes a ten odkaz se nám podařilo rychle stlačit dolu. 🙂

Všimla jsem si, že teď má Dogsie trochu jiný obsah než zpočátku. Jdete nějakým novým směrem, nebo se mi to jen zdá?

Změnilo se to brutálně. Když jsme začínali, říkali jsme si, že tam budeme mít nejkvalitnější věci, které budou ekologické a z udržitelných chovů. Když jsme ale na trh vstoupili, a poptávali dodavatele, zjistili jsme, že to není možné. Takže už v té době jsme hodně slevili ze svých požadavků. Ale pořád jsme tam dávali ty nejlepší věci, které byly dostupné. I když jsme taky postupně zjišťovali, že to nebyla vždy pravda a hodně jsme se v tom vzdělávali.

Od letošního března jsme úplně změnili koncept. Chceme mít české výrobce a necháváme si dělat věci na zakázku. Najdeme výrobce, dopředu zadáme poptávku, zjistíme možnosti a máme to na míru.

V každé krabici je jedna hračka, jestli se nepletu, nestává se předplatitelům, že by se jim kupily doma? Děláte třeba bazary? 12 hraček ročně je totiž docela hodně.

To jsme si taky mysleli. Ale není to tak. Důkazem je moje maminka, která je naším zákazníkem samozřejmě od začátku a měla by teď doma mít nějakých 48 hraček, ale není to tak. Pejskové přeci rádi hračky především kuchají. Některé hračky se tak zničí, některé pejska přestanou bavit – ty potom posílá dalším pejskařům, do útulků atd. Jednou jsme udělali Dogsie swap, takže tam člověk přinesl třeba 4 hračky, které psa tolik nebavily, a doufal, že najde tu, co měl pes rád, ale už ji láskou zničil. To chceme určitě zopakovat… Ale abych se vrátil, máma má doma samozřejmě velký koš hraček, aby bylo vždy dostatek hraček na ničení.

U nás teď vede pískací ananas, Baily si ho naprosto zamiloval. Asi i pro to hlasité pískání…

Ananas jsme objednali před několika měsíci. Testovací pejsci si s tím hráli a vždy ho pak někde nechali. Máme v kanceláři barevnou podlahu a tak jsem na něj docela často šlápnul, takže moc dobře vím, že hodně píská. Párkrát jsem měl téměř infarkt. 😀

V říjnu Baily konečně vyzkoušel i Himalájskou tyčku a neskutečně mě teda překvapila. Vydržela mu dlouho a dokonce voněla. 🙂

Na tu jsem pyšný a mám ji rád. Není v ní žádné maso, a jde ruku v ruce s mým přesvědčením, že by lidstvo mělo spotřebu masa snížit. Neříkám omezit úplně, ale hledat k němu alternativy. Tyčka je z mléka z belgických biochovů a je to zdravá proteinová dobrůtka a je cool. Takže jsem rád, že jsme ji do Čech přivezli.

Proč se jmenuje himalájská, když je z Belgie?

To je dáno původem, která je u pastevců v Himalájích. Takový jednoduchá svačinka na cesty, z mléka, se kterou si i vyčistili zuby. Nevím teda, koho napadlo, že to bude i pro psy.

Máte jako firma nějaké hodnoty? Nebo vizi, kam směřujete?

Na tohle pro nás byl zajímavý rok 2020. Rok předtím jsme si uvědomili, že jsme si splnili s Dogsie cíle. Dostali jsme Dogsie na trh, stali jsme se lovebrandem, máme spoustu spokojených zákazníky. Takže jsme si vloni v týmu dělali brainstormingy, bavili jsme se o tom, co pro nás Dogsie znamená a kam dál ho chceme posouvat. A vyplynula nám z toho klíčová slova. Hlavně tedy radost, překvapení. Chceme dělat svět radostnější a přinášet psům (a jejich lidem) produkty s přidanou hodnotou. Důležitým pilířem ve vizi je odpovědnost, protože se bavíme o společenských tématech, pomáháme psům, které máme rádi. Naší vizi úplně nechci říkat, protože je spíš pro nás vnitropodnikově. Každopádně nás všechny hodně motivuje.

Od začátku jste v tom s Tomášem spolu. Jak to zvládáte, shodnete se vždycky? Měli jste chuť to někdy zabalit?

Na to se nás často lidi ptají. 🙂 My to máme tak, že než jsme začali dělat Dogsie, znali jsme se už rok a půl. Od začátku jsme si řekli naše osobní hodnoty, čeho chceme dosáhnout, co nás baví, v čem jsme dobří. Máme štěstí, že se hezky doplňujeme. Zároveň si sebe navzájem vážíme. Když máme nějaké téma, kde se neshodneme, tak se o tom dokážeme kriticky pobavit a přijít s nějakým řešením, kde se shodneme oba. Máme velké štěstí, přál bych to všem. Není to vždycky jednoduchý, ale myslím, že to má víc plusů než mínusů.

Mám vcelku ráda faily, takže si tuhle otázku neodpustím. Je něco, co jste při podnikání naprosto pokazili? Řekli si: “A sakra, tak takhle už nikdy?”

Naše faily jsou většinou v tom, že za něco dáme hodně peněz, protože to bude dobré. A ono to pak vůbec dobré není. Na příkladu. Loni jsme si řekli, že uděláme Dogsie merch. A že ho chceme podle našich hodnot – takže bio bavlna, bio inkoust, férové podmínkypráce. Takže ta trička stála strašně moc, ale říkali jsme si, že to ti naši lidi ocení. Takže jsme nakoupili velké množství, aby nám to vůbec vyrobili. No a zjistili jsme, že lidi si nás kupují proto, aby měli jejich psi radost, ale tričko si půjdou koupit radši jinam. Prostě jsme se nechali strhnout. Měli jsme si říct, že se radši zaměříme na to, co děláme, a na trička se vykašleme.

Dokázali jste je potom prodat?

Jo, většinu jo, ale dali jsme je za nákladovou cenu. Takže se prodávají, ale rozhodně ne tak, jak jsme čekali. Naše úsilí budeme dávat spíš do toho, co umíme dobře. Tedy psí radost. Ve výrobě fairtrade trik je určitě dobrý zase někdo jiný 🙂

Matyáši díky moc za rozhovor! Bylo to hrozně fajn a dokázala bych si povídat další dvě hodiny.

Taky díky 🙂