Bariéry jako klíč k úspěchu
Bariéry jsou naprosto klíčovou součástí tréninku reaktivních psů. Jedná se o velmi jednoduchý princip, který vám ale pomůže procházet kolem rušivek, včetně dalších psů, na výrazně bližší vzdálenost.
K čemu je dobrá bariéra?
Vidíte před sebou psa, který vás bude míjet zleva. Přehazujete si svého psa napravo a situací procházíte tak, že nalevo je cizí pes, pak vy, napravo od vás váš pes. Vytváříte bariéru. Tento drobný detail pomůže k tomu, že situací kolem cizího psa projdete třeba na dva metry místo na pět metrů.
Kdy ji využívat?
Pomáhejte si ale bariérou vždy, nejen při blízkých setkáních s ostatními psy. Procházíte kolem silnice, které se váš pes trochu bojí? Nechte si ho jít na druhé straně tak, abyste mezi ním a silnicí vytvářeli bariéru. Fajn je, že on už tam v takovéhle situaci pravděpodobně bude sám od sebe, když mu k tomu dáme prostor. Pokud to zrovna nebude borderka, která ty auta běží nahánět. Ale i v takovém případě vám bariéra pomůže kolem aut projít. Jen se do té pozice za vás možná nebude stavět tak sama od sebe, jako pes, kterému celkově nedělá úplně dobře ruch silnice.
Záleží, kam bariéru stavíte
U bariér je důležité myslet na to, že bychom se měli celou dobu zdržovat mezi hlavou našeho psa a rušivkou. A pozor, hraje dost roli, jestli jsme opravdu mezi hlavou a cizím psem nebo bokem našeho psa a cizím psem. V takovém případě nás totiž náš pes pravděpodobně předběhne a půjde to řešit sám. Stejně tak se pejsci občas zastaví, aby se naší bariéře vyhnuli a mohli druhého pejska trochu pohlásit zpoza nás. Na to byste také měli myslet a snažit se neustále pohybovat mezi cizím psem a hlavou svého psa.
Pozor na přenesenou agresi
Pokud přestřelíme blízkost k cizímu psovi a ten náš se vytočí opravdu hodně, může někdy dojít k tzv. přenesené agresi, kdy pes chňapne klidně po naší ruce nebo noze. Není to zase tak častá varianta, nicméně pomůže svého psa znát a pokud máme pocit, že taková možnost jen trochu hrozí, přemýšlím o bariéře i z tohoto úhlu pohledu.
Jsem více opatrný, bariéru používám pouze na větší vzdálenost, kde se o svoje nohy nebojím. Mohu mít také připravený třeba puller, který mu strčím před hlavu jako bariéru. Když se zakousne do něj, nebude to určitě tolik bolet, jako do nohy.
Co můžete využít jako bariéru?
Jako bariéry můžete využívat nejen sebe, ale i věci, které běžně potkáváte. Jdete po chodníku, který je tak úzký, že se s přicházejícím psem nezvládnete vyhnout dobře? Obejděte auto, které stojí vedle. Dají se používat stromy, keře, ploty. I zábradlí, které vlastně moc velkou fyzickou bariéru nevytváří, většinou pomůže. I takováhle spíše optická bariéra je většinou lepší než nic.
Bariéry jsou jednou z klíčových součástí úspěchu, naučte se je proto používat. Ale pozor, používat sebe jako bariéru chce cvik, pro vás i pro psa.
Získejte E-Book zdarma již dnes
Už jste jen krůček od informací, které vám jednou pro vždy vysvětlí, proč váš pes není vlk a proč byste se k němu ani neměli tak chovat. Váš pes je prostě pes.
Další skvělé články
3 tipy pro výběr pamlsků (nejen pro reaktivce)
Často se mi stává, že na trénink dorazí klienti a přinesou si pamlsky, které jejich pes nechce. U pokročilejších týmů je samozřejmě možné použít jiné způsoby a strategie odměňování. Ale pokud chceme využít například techniku protipodmiňování u reaktivních psů, pak se bez nich v podstatě neobejdeme. Sepsal jsem tedy pár tipů k výběru pamlsků, ať už na tréninkovou lekci nebo na běžnou procházku.
Zastavení – chování, které bych jako trenér zvířat učil všechny psy
Pokud se mě zeptáte, co by se podle mého názoru měl učit každý pes (anebo by se o to měl alespoň jeho majitel snažit), tak vás možná překvapím. Není to totiž přivolání, které se v tolika psích knihách udává jako nejdůležitější chování ze všech. A není to ani to „všemi řešené“ netahání na vodítku nebo zanechání o samotě.
Stacionární target – rozlišování stran
V minulých dílech jsme si představili stacionární target jako užitečnou tréninkovou pomůcku, která má v praxi mnoho využití. Také jsme probírali jednotlivá kritéria chování, která by měl náš pes zvládnout. Pokud se nám tedy vše uvedené již podařilo a náš pes umí spolehlivě ťuknout nosem do targetu i na větší vzdálenost a je schopen povel k targetu spolehlivě rozlišit od jiných známých povelů, můžeme k targetu přidat další „abstrakci“.