První týdny jsou se štěnětem úplně nejkrásnější. Doma je o jednoho radostného prďolu víc. Všechno očmuchává, ohledává. Jsme pro něj středobodem vesmíru. Jak ale z malého neposedného štěněte vychovat psa, kterého si přejeme? V článku si povíme kde a jak začít, aby nás výcvik psa bavil všechny a měli jsme z něho radost.

Určete doma hranice a domluvte se na pravidlech

Když si přivezete domů štěně, pravidla začínají platit hned od prvního okamžiku. Dopředu se v rámci všech členů domácnosti domluvte, kam pes smí a nesmí. Může do postele? Může na gauč? Může do ložnice? Pokud máte malé děti, ukažte jim, kde se na pejska nesmí sahat (například pelíšek). Domluvte se na jménu, na to jak se k pejskovi chovat při jídle apod. Když budou všichni ke psovi přistupovat stejně, půjde výchova raz dva.

Jako první se štěnětem cvičte pozornost

Pokud vás štěně nebude vnímat, nemáte trénink. Proto hned od prvního dne učte pejska na jméno. Nejdůležitější je, používat ho vždy v příjemném kontextu. Pejsek si postupně své jméno spojí s něčím příjemným a bude na něj reagovat rychleji. Pokud se zlobíte, použijte jiné slovo (i třeba slovo palačinka :)), než jméno štěněte. Vaším cílem je, aby pes na jméno slyšel rád a neměl ho spojené s vaším naštváním.

Na jméno svého pejska naučíte tak, že ho několikrát zopakujte a jakmile se na vás podívá, dáte mu odměnu. Jsou štěňátka, která místo odměny preferují pohlazení, nebo hračku. Sami brzy zjistíte, co funguje a co ne. Jméno trénujte několikrát denně, ale štěně nepřetěžujte. Vždy: jméno – koukne na mě – pochvala – odměna. Pro pochvalu si také zvolte slovo. Když bude vždy stejné, usnadníte si později práci. Super je slovo “hodnej,” “ano,” “supr” a podobně.

Jak naučit psa čistotě

Malé štěně potřebuje na záchod v rozmezí 2 až 3 hodin. Je tedy pravděpodobné, že pár loužiček (a dalšího) doma najdete. Když už najdete dílo hotové, nemá vůbec smysl štěněti spílat. Neví, že to udělalo, a “provinilé oči” pouze reagují na vaše emoce, ale určitě neví proč jste naštvaní. Namáčení čumáku do loužičky raději vynechte, to je hloupost. Štěně z vás může mít akorát tak strach.

Pokud štěně přistihnete, prostě ho jemně popadněte a odneste na místo, kde si přejete, aby vykonávalo potřebu (venku, doma na novinách, na psím záchodě). Tam ho ohromně pochvalte. Slovně, hlazením, rozehráním, dobrůtkou. Vyjádřete tu největší radost, nad tím pidi bobíkem.

Štěně ridgebacka

Brzy se naučíte číst signály, kdy se chce štěněti na záchod. Z pravidla je to hned po probuzení. Štěně se začne ošívat, čmuchat k podlaze, zacházet do míst, kam tak často jinak nechodí. To je ta chvilka, kdy ho opět vezměte tam, kde má vykonávat potřebu a čekejte. A čekejte. A čekejte. Po vykonání potřeby opět radostně pochvalte. Ze začátku vám může pomoci i nastavení budíku pro odhadnutí doby venčení.

Seznamování štěněte s novými věcmi

Tady platí jednoduché pravidlo. Čím víc toho štěně pozná, zažije a očmuchá do 1 roku, tím lépe. Pro štěně je vše úplně nové a proto mu věci ukazujeme. Dejte mu čas vše v klidu prozkoumat a očuchat. Seznamujte ho s jinými psy a lidmi. Seznamte ho s dětmi – ale vždy buďte u toho a situaci korigujte. Učte ho i na hlasité zvuky (vrtačka, vysavač, hudba, spadnutý hrnec na zem). Jak vám to pomůže například o Silvestru se dozvíte zde. Obojek nechte ležet na zemi, dotýkejte se s ním štěněte a odměňujte ho při dotyku. Trénujte pomaličku.

Při seznamování se psy a lidmi je klíčová vaše role. Při seznamování jste vy prostředníkem a celou situaci mějte pod kontrolouPsí řeč a způsob komunikace jsou úplně jiné než naše, ale není těžké v nich číst, pokud se naučíte číst jak. Hodí se to v každé situaci a budete díky tomu vědět, jak v situacích reagovat. Seznamování není o “hození psa do vody,” ale o vaší přítomnosti a kontrole.

Přehrát video

Základní povely a proč je učit

Štěně učíme základní povely jako například ke mně, sedni, lehni… Povely jsou pouze jednou částí výchovy, ale mohou nám často pomoci. Například povel “sedni,” lze použít, když chceme psa zabrzdit, zklidnit a získat jeho pozornost. Trénink začněte v klidu, pejska hodně odměňujte a chvalte a pomalu měňte prostředí za rušnější. Chyby ale netrestejte. Podrobné video návody včetně tipů a triků si můžete prohlédnout v Kurzu psichologie. Dá se říct, že povely budete učit celkem dvakrát. Poprvé štěně a podruhé psa puberťáka. Přibližně v 7 měsíci (přesná doba se může samozřejmě velmi různit) přestane totiž tak trochu slyšet a je potřeba mu vše připomenout.

Trénování samoty

Samotu trénujte opravdu pomaličku. S pejskem se při odchodu neloučete. Poprvé jen zavřete dveře a hned otevřete. Při příchodu se přivítejte a pejska pochvalte (pokud byl v klidu). Interval za dveřmi pomaličku protahujte (1, 2, 10 vteřin, minuta, 5 minut). Hledáte hranici, než začne pes kvíkat. Pokud kvíkne, vracíte se moc pozdě a příště interval zkraťte. Samota se učí opravdu pomalu a není to záležitost jednoho dne. Nejlépe je začít s tréninkem, když je štěně unavené po procházce a patřičně vyvenčené.

Jak potrestat psa

Nijak! Štěně netrestejte. Celé téma trestů je na velmi dlouhé povídání, ale pokud se budete držet pravidla, že štěně víceméně jen ve výjimečných případech potrestáte lehkým zvýšením hlasu, nic nezkazíte. Můžete ho také uklidnit tak, že ho lehce přidržíte (bez jakéhokoliv náznaku většího tlaku nebo agrese samozřejmě), to by mělo stačit. Pokud štěně přistihnete při činu, lze použít i povel pro zápor, kterým pouze označujete hranice. Označujete, co je správně, a co ne. Pokud chování opakuje, můžete se ho lehce (!) dotknout jedním prstem. Případně na něj hluboce a hlasitě začít mluvit. Místo nadávek odříkejte třeba recept na lívance. Štěně nerozumí tomu, co říkáte, ale jak, a vy se tak skutečně nerozčílíte :). Nikdy psa fyzicky netrestejte, nikdy netrestejte za něco, co udělal dřív (rozkousaná bota) u čeho jste ho nenachytali, nikdy netrestejte za neprovedení povelu, který se učí.

Nezapomeňte na návštěvu veterináře, povinná očkování a očipování. 🙂