Jak zlepšit přivolání (9) – Faktory ovlivňující přivolání

Přivolání je cvik, u něhož může málokdo říct, že ho má dokonale nacvičený. Jak jsme si řekli v předchozích článcích, skládá se totiž z mnoha puzzlíků, na kterých musíme se svým psem pracovat. 

Jednoduchý recept na dokonalé přivolání tedy neexistuje. Konkrétní tréninkový plán se bude lišit dle psa, majitele a prostředí, ve kterém se pohybují.

Pojďme se ale podívat na další malý tip – další malý puzzlík do skládačky, který je stěžejní v nácviku spolehlivého přivolání.

Faktory ovlivňující přivolání

Jak jste si již asi všimli, cílem mé série článků o přivolání není dát vám jasný návod, jak přivolání naučit. Mým cílem je naučit vás přemýšlet o různých faktorech, které chování psa venku ovlivňují. Chci se taky rozepsat více o tématech, na které na praktických tréninkových lekcích nezbývá tolik času.

Přivolání není samostatný cvik, který lze oddělit od všeho ostatního, co pes dělá, nebo nedělá, jak si často pejskaři myslí. Dobré přivolání, které si každý majitel psa přeje, je výsledkem toho, jak se pes ve svém prostředí cítí, jaká má očekávání, jaký má vztah s majitelem a jak kvalitní je jeho management a trénink.

Dnes se podíváme na některé z faktorů, které fungování psa na procházce a potažmo přivolání ovlivní. Tyhle faktory neslouží k tomu, abychom omluvili, že nám pes utekl. Jak na mě nedávno volala jedna paní na procházce, když se k nám řítil její labrador a nereagoval na přivolání: „On je ve výcviku! Ale ne moc úspěšném.“ 

Dnešní téma slouží k tomu, abychom se uměli rozhodnout:

• jak se svým psem budeme pracovat,
• jak nastavíme program procházky,
• jaké si vezmeme odměny,
• jestli s sebou vezmeme vodu, klidovou dečku, nebo hračku na vyběhání,
• jakou zvolíme trasu procházky
• a jestli psa vůbec pustíme z vodítka.

Věk

Většina štěňat se drží blízko majitele a má skvělé přivolání. Pro ně je totiž nejdůležitější jejich páníček jako bezpečí ve velkém nebezpečném světě. Ještě nemá motivaci se vzdalovat a prozkoumávat na vlastní pěst. Majitelé tak často propásnou tohle skvělé období, kdy můžou psovi poměrně jednoduše naposilovat správné volby a nadšené přivolání. Domnívají se, že si domů přinesli dokonalého psa, který nepotřebuje trénovat. 

Vše se změní v pubertě, kdy psovi názor „rodičů“ začíná být značně jedno. Zároveň má ohromnou potřebu prozkoumávat, riskovat a jednat samostatně. Tehdy bude svědomitý majitel vděčný ze základy, které položil ve štěněcím věku. Majitel, který do té doby se psem nic nedělal si uvědomí, že si přeci jen domů nepřivezl dokonalého psa. Během dospívání, tj do asi 2 – 3 let věku, pes prochází různorodými fázemi vývoje. Je na nás, abychom psa sledovali a vyhodnotili, co dokáže zvládnout. 

V dospělosti se pes ustálí v povaze a temperamentu. Zúročíme tak všechen trénink, který jsme do svého psa od narození investovali. Potřeba vyhledávat nové psy a zážitky klesá, a tak bývá odvolání spolehlivé. Trénink ale samozřejmě nekončí nikdy.

Senioři mají svá specifika, která by zasloužila samostatný článek. Zhoršený sluch a zrak, bolesti pohybového aparátu a zhoršená pohyblivost, která může vést k větší nejistotě kolem cizích psů, nastupující stařecká demence. To všechno jsou faktory, které musíme zvážit při tréninku našeho staršího psa.

Historie zkušeností v daném místě

Pokud váš pes někde najde chutnou housku nebo před ním vyběhne srnka, bude druhý den na stejném místě více v pozoru. Někteří psi mají dlouhou paměť a místo si pamatují i po půl roce. U mých psů se mi osvědčilo u významných událostí na aspoň dva týdny změnit trasu, aby si na konkrétním místě nevytvořili zlozvyk.

Naplnění základních potřeb

Nenaplnění potřeb velmi ovlivní chování psa a je tedy třeba vědět, jaké potřeby náš pes má.

• dostatek spánku a odpočinku,
• fyzického a psychického vyžití,
• možnost v klidu se najíst (na procházce nepracujeme s hladovým psem na krmnou dávku),
• vhodná výživa,
• možnost setkat se s jinými psy, nebo se jim naopak vyhnout,
• úleva od bolesti a fyzického diskomfortu,
• pocit bezpečí
• a možnost odpočinout si od stresorů v klidném prostředí

Počasí

V horku bývají hlavně psi s hustou srstí méně akční a může být jednodušší je udržet blízko u sebe. Na druhou stranu nekomfort v podobě horka může ovlivnit ochotu psa přemýšlet a spolupracovat. Ve velkém horku můžeme třeba zvolit povel stůj místo odvolání. Pes bude ochotnější se zastavit a počkat na nás, než běžet sprintem zpět. Venku bude více živo, v parku lidi na piknikových dekách a další rušivky.

V zimě a větru chlupatí psi pookřejí a mívají mnohem více energie. Krátkosrstým psům může být zima, což se projeví změnou naladění. Anebo začnou víc pobíhat, aby se zahřáli. Když beru svoji „nahatou“ fenu na trénink, kde musí být v klidu na vodítku a dělat figuranta druhému psovi, dostane obleček, i když není úplná zima. Pro ni je tak jednodušší zůstat uvolněná, zůstane ve větším tepelném komfortu. Když jdeme na volno na obyčejnou procházku, zvládne se zahřát bez oblečku pohybem. Počítám ale s tím, že bude víc rozlítaná, než obvykle.

V dešti zní všechno jinak a obzvlášť ve městě můžeme u bázlivých psů pozorovat zvýšenou reakci na zvuky aut a podobně. Nezapomeňme na horší slyšitelnost našich povelů a horší viditelnost, obzvláště, pokud máme kapucu a můžeme přehlédnout rušivky v našem okolí. 

Příroda

Jednotlivá roční období přináší změny v chování našich psů i podle toho, jak se mění příroda. Někdy dost výrazně. Například podzimní vlhká půda a zvýšená aktivita některých divokých zvířat se projeví u mnoha psa zvýšeným čucháním a loveckým chováním.

Množství energie

To, kolik má pes fyzické a mentální energie může pozitivně i negativně ovlivnit jeho chování. Fyzická únava nám většinou pomáhá mít klidnějšího psa. Mentální únava ale může mít i opačný efekt, obzvláště, pokud je pes dlouhodobě přetažený z množství stresorů ve svém životě. Mentální únava v podobě vhodné práce je naopak velmi nápomocná pro fungování na procházce. Pes totiž nemá tak velkou potřebu hledat si zábavu mimo nás.   

Prostředí

Jak velký má pes rozhled? Někteří psi preferují mít rozhled a pohyb na louce nám umožní trénovat odvolání od rušivek na velkou vzdálenost. Jiní psi se na otevřené ploše necítí bezpečně, obzvlášť pokud nemají alespoň z jedné strany stěnu třeba v podobě lesa. 

Kopec dolů bude lákat psy ke zrychlení a spíše poběží za rušivkou, než když bude nad ním na kopci, kam je těžší se dostat. Pokud pes vidí druhého psa pod sebou, cítí se většinou bezpečněji a může být jednodušší ho odvolat, než pokud má cizího psa na kopečku nad sebou a cítí větší ohrožení. 

Jak členitý je terén? Na prázdném otevřeném prostoru, kde je málo pachů, bude mít pes větší tendenci řešit rušivky i na větší vzdálenost. V členitějším terénu s vyšší trávou, keříky a víc pachy je pro psa jednodušší se přesměrovat na čmuchání a zůstat u majitele.

Čmuchání nám může pomoci a je skvělou přirozenou aktivitou pro našeho psa. Nové pachy v prostředí, háravé feny, druzí samci, nebo pach zvěře ale můžou negativně ovlivnit, jak se náš pes cítí a jak bude vnímat.

Známé vs neznámé prostředí. Jsou psi, kteří ve známém prostředí fungují skvěle a v novém prostředí jsou příliš rozrušení. Stejně často to bývá i naopak. Ve známém prostředí si pes troufne na větší vzdálenost od nás, má ho spojené s předchozími zkušenostmi, nebo se kolem domu chová teritoriálně a naopak nové prostředí nám pomáhá jako nepopsaný list. 

Skupinové procházky

Ve skupině má mnoho psů potřebu jít první. Jsou více nadšení a rozrušení, protože s nimi jdou další lidé a psi. Skupinka může pomoci nejistému psovi cítit se bezpečněji a někteří psi ve skupině mají menší potřebu odbíhat za cizími psy. Spousta psů se také naučí, že když s námi jde druhý člověk a povídáme si, nevěnujeme mu tolik pozornosti a není s námi zábava. Pak je lepší mít psa v takové situaci na vodítku.

Závěrem

Pokud jste nad procházkami tímto způsobem nikdy nepřemýšleli, může se zdát množství faktorů zahlcující a nemožné vše promyslet. Nejde mi ale o to, abyste každý den strávili půl hodiny zvažováním všeho, co by mohlo jít špatně a plánováním procházky do nejmenších detailů. Dnešní článek vám má pomoci stát se dobrým pozorovatelem vašeho psa a vašeho okolí. Všímejte si, jak různé okolnosti ovlivňují chování vašeho psa. Může vám to dát odpověď na otázku, proč váš trénink v některých momentech selhává a co je třeba vylepšit.